Istanbul
I
(+90) 216 (asijská část) 80 000 až 81 800 (asijská část)
stanbul (turecky İstanbul; z řec. εἰς τῆν πόλιν eis tén polin (v 15. století vyslovováno is tin polin) „do Města“) je největší turecké město, důležitá obchodní křižovatka a brána Orientu.
Istanbul
İstanbul
vlajka
poloha
souřadnice:
nadmořská výška:
40 m n. m.
časové pásmo:
EET (UTC+2)
EEST (UTC+3)
stát:
TR
provincie:
Istanbulská provincie
administrativní dělení:
27 městských částí
rozloha a obyvatelstvo
rozloha:
1 830,92 km²
počet obyvatel:
11 372 613 (2007)
hustota zalidnění:
6 211 obyv. / km²
náboženské složení:
muslimové (15–30 %),[1] křesťané, židé
správa
starosta:
Kadir Topbaş
oficiální web:
istanbul.gov.tr
telefonní předvolba:
(+90) 212 (evropská část)
PSČ:
34 010 až 34 850 (evropská část)
označení vozidel:
34
Charakter města
Istanbul je proslulý především jako město, které se rozkládá na dvou kontinentech. Do historie se zapsal pod různými jmény: Byzantion, Konstantinopol nebo Cařihrad.
Oba kontinenty spojuje a zároveň rozděluje úžina Bospor. V evropské části se nachází většina význačných památek a také historické centrum města, původem ještě z dob Římské říše. Bospor je strategická mořská úžina, dopravně velmi využívaná. Její název znamená „Ten s úzkým hrdlem“. Hloubka tohoto průlivu činí 118 metrů, dlouhý je 31,5 kilometrů. Tato mořská cesta spojuje Černé moře s Marmarským. Podle pověsti přepluli Bospor jako první Argonauti hledající zlaté rouno.
Historie
Bohatá historie města sahá až do časů antiky; město vzniklo jako malá osada Byzantion a rozrostlo se až za časů východořímské říše jako její metropole. Stalo se i centrem řecké kultury a později i pravoslavné církve. Vzniklo spoustu významných církevních staveb, z nichž nejznámější je Hagia Sofia, ve své době největší stavba svého druhu na světě. Ke konci existence byzantské říše bylo město několikrát vypleněno vojsky křížových výprav.
Istanbul byl za časů byzantské říše jako Cařihrad hlavním centrem všeho obchodu a kultury, zůstal jím i po dobytí Osmany. Ti sem přesunuli své hlavní město, ležící dříve v Malé Asii a začali rozšiřovat do té doby velmi cizí islám. Název změnili na dnešní (do roku 1453 město ale nazývali Konstantiníje). Vznikly nové mešity (Modrá mešita, Tulipánová mešita, Sulejmanova mešita, podle islámu byla přebudována i katedrála Hagia Sofia. Velký počet velmi bohatě zdobených chrámů z Osmanské doby je pozůstatkem pravidla, podle něhož každý panovník postavil na svojí počest vlastní mešitu. Usazovali se zde obchodníci z porobených států, kterými bylo Řecko, Srbsko, Bulharsko či Arménie; Istanbul tak získával kosmopolitní ráz. Ke konci 19. století byl už moderním milionovým městem s podzemní i tramvajovou dráhou, železniční spojení do Evropy bylo samozřejmostí.
Změnou pro celé město se stalo vypuknutí první světové války, v níž se Osmanská říše, již jako velmi slabá, přidala na stranu Německa a Rakouska-Uherska. Válku však země prohrála, Istanbul byl obsazen vítěznými mocnostmi (Anglie a Francie) a říše se rozvrátila. Za pět let byla pod vedením Kemala Atatürka ustanovena republika, z taktických důvodů však došlo k přesunutí sídla státu do Ankary. Ta leží ve vnitrozemí v případě další války by nebyla tak snadno napadnutelná. Istanbul poprvé ve své historii se stal pouhým městem.
Ve městě žilo ještě v 50. letech 20. století velké množství Řeků, kteří tu tvořili komunitu žijící zde již od doby pádu Byzantské říše. Po nepokojích v září roku 1955 však byli nuceni odejít; stali se totiž terčem násilných a nenávistných útoků tureckých ultranacionalistů. Tehdejší premiér Turecka, Adnan Menderes, který za těmito útoky stál, poté zahájil velkou modernizaci celé země, které se samozřejmě dotkla i jejího největšího města, a která měla za cíl také odvést pozornost od zvěrstev běsnící turecké lůzy. Postavily se nové silnice a dálnice, objevily se továrny, vzrostla ekonomika. Životní úroveň rostla s tím také a to přimělo i další Turky aby se nastěhovali do Istanbulu. Z milionového města se stalo během třiceti let pětimilionové a do roku 2000 již předstihlo ve své velikosti Paříž. Mnoho malých vesnic v okolí velkoměsta se změnilo na čtvrtě s městskými domy a průmyslem, mnohdy však byla úroveň zástavby velmi nízká. Bospor byl přemostěn dvěma zavěšenými mosty, vznikla dálnice do hlavního města Ankary, vyrostly mrakodrapy.
Jako velice významná kulturní a obchodní křižovatka vždy přitahoval lidi všech profesí, národností a náboženských vyznání. Proto lze říci, že je dnes Istanbul kosmopolitní město, kde vedle sebe nyní již v přátelství a míru žijí muslimové, židé a křesťané...